Historie


Počátky a historie organizovaného chovatelství v Bakově nad Jizerou

Historie organizovaného chovatelství v Bakově nad Jizerou se začala psát ve třicátých letech 20. století. Dne 8.června 1923 v 9.00 hodin byla první ustavující valnou hromadou založena naše dnešní ZO. Stalo se tak v hostinci Františka Kučery na náměstí v Bakově nad Jizerou. Dříve než došlo k této ustavující valné hromadě proběhla řada porad a schůzek. Největší zásluhu na založení spolku měli př. Vosála Alois a př. Kotek Václav. Sháněli informace, sestavili stanovy dle již ustaveného spolku v Rožátově a př. Kotek poté zaslal žádost o povolení spolku na zemský úřad. Tímto byl ustaven spolek s názvem „SPOLEK PRO UŠLECHTĚNÍ KRÁLÍKŮ PRO BAKOV A OKOLÍ“. Ustavující valné hromady se zůčastnili tito občané a chovatelé – Vosála Alois, Kotek Václav, Blecha Josef, Prusík Oldřich, Dubský Václav, Sklenář Josef, Ježek Václav, Šíp František, Bartoš Josef, Koliáš Josef, Zelba Jan, Maděra Jan, Kučera František, Honzů Václav, Tvrzník František, Bartoš Jaroslav, Bubák František, Švarc Václav a Kalina Josef. Do výboru byli zvoleni: Vosála-předseda, Dubský-místopředseda, Kotek-jednatel, Sklenář-pokladník, Blecha a Ježek-správci majetku. K založení spolku došlo především z důvodu zajištění krmné základny. V době po 1. světové válce, kdy se ukázalo, že domácí chov králíků je pro rodiny velice prospěšný, bylo nutné řešit hlavně problém se získáním krmiva. V létě byla situace o něco jednodušší, ale zajistit krmivo na celou zimu bylo pro chovatele (bezzemka) velmi složité. Z tohoto důvodu se chovatelé slučovali, protože ve spolku měli lepší možnost k získání krmiva.

Ihned po valné hromadě začali se svou činností. V září téhož roku uspořádali odbornou přednášku, na které vystoupil J. Kálal – velký propagátor chovu domácího zvířectva. Ten promluvil o chovu králíků a především o správném vydělávání králíčích kožek, které měl sebou na ukázku. Taktéž 3 členové vystavovali své odchovy na výstavě v Čáslavi odkud si přivezli jednu 1. cenu a dvě ceny za třetí místo. Nezůstali však pouze u výstavnictví, ale chovatelství propagovali i jinými akcemi. V říjnu uspořádali první králičí hody a na jaře příštího roku pak Josefovský večírek. V létě roku 1924 se konal koncert v zahradě hostince v Podhrádí.

Tyto akce přinesli do spolkové pokladny velmi zajímavé výdělky. Na druhé valné hromadě již ve spolku působí řada nových členů, kteří do spolku vstoupili během předešlého roku. Novým předsedou se stal Karel Truhelka a místopředsedou Rudolf Polák. Vosála vykonává funkci hospodáře a Kotek zůstává jednatelem.

Do výboru byli ještě zvoleni: Emil Vaníček, Jan Macek a Josef Vaněk. Ve dnech 28-30. června 1924 byla mladoboleslavskými králikářskými spolky uspořádána velká odborná králikářská výstava. Z bakovského spolku předvedli svá zvířata Vosála, Kotek, Dubský, Kvapil, Blecha, Fibiger, Švarc a Růta. Protože si spolek vedl velmi dobře, uspořádali jeho členové v říjnu 1924 již druhé králičí hody. Zde všichni přítomní chovatelé a hosté dostali slavnostní večeři zdarma. Bakovští králikáři propagovali chov králíků i jinými způsoby, neúnavný Vosála a Kotek pomáhali založit spolky v Bítouchově, Mnichově Hradišti, Kosmonosích i Bělé pod Bezdězem. Oba jmenovaní věnovali propagaci chovu králíků všechen svůj volný čas. Uspořádali také první králičí ples na zdejší radnici. Konal se 25. ledna 1925 a byl hojně navštíven jak občany města, tak i přáteli z Kosmonos, Rožátova, Mladé Boleslavi a z Krnska. Čistý výnos z plesu činil 830,-Kčs.

V té době již bylo ustaveno ústředí králikářských spolků se sídlem v Praze. Jeho název byl „CELOSTÁTNÍ JEDNOTA CHOVATELŮ KRÁLÍKŮ A DOMÁCÍHO HOSPODÁŘSKÉHO ZVÍŘECTVA“. Funkci starosty zastával př. Běhounek a tejemníkem byl př. Stuchlík z Kročehlav. Tito také byli jedinými posuzovateli. Jednota byla rozdělena na župy, kde naše nesla jméno Severočeská župa a sídlila v Mladé Boleslavi. K jejímu ustavení došlo na schůzi králikářských spolků v Rožátově v lednu 1925. Županem byl zvolen Jozef Hanzlík z Rožátova, neunavný to propagátor chovu králíků, který bakovský spolek velmi často navštěvoval a neskrblil svými dobrými radami. Př. Kotek z našeho spolku byl zvolen tajemníkem a př. Vosála králikářským posuzovatelem. Dále byl náš př. Vaníček zvolen členem ústředního výboru. Valná hromada našeho spolku konaná 1.února 1925 jednomyslně odsouhlasila připojení k Zemské jednotě.

Členové bakovského spolku si vedli opravdu znamenitě, což dokazuje i uspořádání veřejné výstavy necelé 2 roky po jeho založení. Výstava byla opravdu velkorysá, konala se při bakovském posvícení v roce 1925 a trvala celý týden. Na prostranství u nové školy byli vystaveni nejen králíci, ale také drůbež, ovoce, zemědělské plodiny a 18 řemeslníků zde předvedlo své výrobky, které měli vztah k zemědělství. Výstavu se povedlo vzorně uspořádat a tím také přilákat velké množství spokojených návštěvníků. Na výstavě vystavovalo své odchovy 132 vystavovatelů, mezi něž bylo celkem rozděleno 99 diplomů. Tyto diplomy navrhl akademický malíř a zdejší rodák Rudolf Livora. Diplomy byli sice drahé, ale zato pěkně representovali náš spolek. Při výstavě bylo dosaženo i slušného finančního zisku a proto mohlo být darováno 300,-Kčs do pokladny severočeské župy. Hlavními organizátory a tahouny byli opět přátelé A. Vosála jako hospodář výstavy, V. Kotek jako jednatel a E. Vaníček co by pokladník. Bakovský spolek se stále rozrůstal , přibývalo členů i chovných zvířat. Z dochovaných záznamů vyplívá, že 1.ledna 1926 měl spolek již 70 členů a disponoval 5ti chovnými spolkovými samci. Naši členové vystavovali svá zvířata nejen v blízkém okolí, ale ve starých zápisech se můžeme dočíst také o výstavách: Slaný, Kralupy, Praha, Čáslav, Poděbrady, Nymburk nebo Čelákovice. Obesílány byli výstavy jarní i podzimní a úspěšnost dokládá zisk nejen diplomů, ale i medailí zlatých, stříbrných či bronzových.

Rok 1927 – předsedou je Otta Krejbich. Činnost spolku se zůžila jen na obesílání výstav v blízkém okolí. Jinak se nic jinného neudálo. V letech 1928, 1929, 1930 je předsedou opět A. Vosála, v roce 1928 byl konán pouze večírek a v roce 1929 se projevila krize. Členů ubývalo a k tomu postihla chovatele velká nepříjemnost, když za velkých mrazů (až -36°C) pomrzla téměř všechna mláďata. Další večírek, který byl konán v roce 1930, přinesl do pokladny pouhých 25,70 Kčs. Členů bylo jen 40 a aktivita byla na velmi nízké úrovni. V roce 1931 byl zvolen předsedou R. Polák, který však po krátké době na svou funkci rezignoval. Nahradil ho Karel Havlíček, ale i přes to činnost upadá. Na mimořádné valné hromadě byl zvolen předsedou K. Rytíř, ale chov králíků je v této době v ubohém stavu. A. Vosála vyzívá přítomné členy, aby se chovu více věnovali. Také byl v tomto roce změněn název na „SPOLEK CHOVATELŮ KRÁLÍKŮ“.

10 výročí od založení spolku slavili členové v roce 1933. Z původních zakládajících členů zůstávají pouze 3 a to Vosála, Kučera a Maděra. Tento rok se projevovala krize ve všech oblastech. Byla veliká finanční tíseň, kdy většina členů byla bez zaměstnání. Z 12ti svolaných člen. schůzí se uskutečnili pouze 2. Stav členů klesl na 25, místopředsedou je Fr. Pecha, hospodářem zvířat B. Červinka a členové výboru J. Maděra, J. Livora, Fr. Tvrzník, J. Sameš, J. Zeler, K. Havlíček a J. Honc. Někteří nezaměstnaní členové spolku dlužili úhradu za trávu, bylo navrženo, aby výbor spolku tyto pohledávky odepsal. Výstava se konala v Mnichově Hradišti a našich 6 členů zde vystavilo 15 králíků. V dalších letech je předsedou opět A. Vosála, který je zároveň zvolen svazovým tetovatelem. Umírá pokladník Josef Livora a funkci přebírá Vojtěch Kotyza. Koncem roku 1934 je uspořádán na počest zakládajících členů večírek a králičí hody, které zahájil př. Havlík Ant. Přítomen byl také župní předseda kol. profesor Bařtipán, který navrhl, aby byli zakládající členové jmenováni čestnými členy spolku za zásluhy. Tento návrh byl jednomyslně schválen. Následně se v listopadu členové spolku zůčastnili německé výstavy v Liberci. Př. Vosála a Kotek na této výstavě posuzovali. Čestné členství bylo zakládajícím členům uděleno na schůzi 17.2.1935. Druhou, tentokrát župní výstavu uspořádali členové našeho spolku opět při bakovském posvícení v roce 1935. V té době měl spolek 35 členů a choval celkem 84 králíků. Výstava byla uspořádána na zahradě hostince u Kettnerů. Kromě králíků byli vystavovány také holubi, drůbež, labutě a kožešiny. Vystaveno bylo celkem 258 králíků, 13ks drůbeže a 34 holubů. Čistý zisk po odečtení všech výdajů činil 671,-Kčs. Výstavu opět táhlo duo Vosála, Kotek, ale tentokrát jim zdatně sekundovali Červinka, Pecha, Kotyza , Stránský a Maděra. V dalších letech 1936,1937 a 1938 vede spolek opět A. Vosála. Zájem členů upadá a činnost spolku slábne. Členové v roce 1936 vystavují pouze na 5 výstavách, následující rok je stav pouze 30 členů a koná se pouze 1 členská schůze, které se účastní jen málo členů. Chovatelského večírku s králíčimi hody se zůčastnilo pouze 10 členů a výdělek byl pouze 210,-Kčs. Stejná situace pokračuje i v roce 1938. Nikdo z členů neregistruje mláďata, proto výbor odsouhlasil registraci a tetování pro členy zdarma. Původně naplánovaná výstava se v tomto roce neuskutečnila.

V období 2. Světové války 1939-1945 byl předsedou stále A. Vosála, ale spolek snad i z pochopitelných důvodů neprojevoval téměř žádnou činnost. V roce 1939 byla pouze 1 výborová schůze a valné hromady se zůčastnilo pouze 13 členů. V následujícím roce se schůzová činnost mírně zlepšila, ale jiná činnost nebyla. Valné hromady se zůčastnilo pouze 6 členů, což bylo nejméně od založení spolku. Rok 1941 – A. Vosála byl zvolen předsedou župy a uskutečnilo se 6 výborových a 3 členské schůze. Členové vystavují pouze na výstavách v Ml. Boleslavi a Kosmonosích. Valná hromada zvolila předsedou Kotyzu Vojtěcha a předseda A. Vosála byl čestným předsedou za svoji dlouholetou činnost. V roce 1942 nebyla uskutečněna ani valná hromada. Záznamy o činnosti spolku nejsou žádné, pouze byl ustaven kozařský odbor, jehož vedoucím byl př. Kupec. Ani v následujícím roce 1943 se situace nezlepšila. Měla být konána

valná hromada na oslavu 20ti letého výročí založení spolku, ale bohužel se neuskutečnila. Rok 1944 pokračoval stejným způsobem.

Po osvobození československa v roce 1945 je předsedou stále A. Vosála, ale činnost spolku se nijak výrazně nezlepšovala. Členů bylo celkem 22, kteří chovali 6 plemen králíků, a sice Vídeňské bílé modrooké,

Marburské, Tříslové černé, Stříbřité žluté, Moravské obry a České strakáče. V tomto roce bohužel umírá zasloužilý člen Fr. Pecha. V dalších letech odchází řada členů osídlovat pohraničí o odsunutých německých rodinách. Členů ubývá a v roce 1946 opouští spolek také zakládající člen V. Kotek. Činnost spolku je stále na nízké úrovni. V roce 1948 byla spolku přidělena louka v ostrově a pole. Ve spolku bylo málo lidí, a tak byli do výborových schůzí zváni i členové k oživení činnosti. Nejmladším členem byl Pecha František. V dalších letech 1949-1953 byl osvědčený funkcionář A. Vosála opět zvolen předsedou. Činnost v organizaci se začíná postupně oživovat. Znovu se obesílají výstavy a v roce 1950 jsou opět uspořádány králičí hody, ke kterým bylo použito 32ks králíků. Chutné pokrmy z králičího masa připravily manželky chovatelů, dobrou náladu zajišťovala živá hudba v podání kapely „KOTVA“. To, že se celá akce podařila svědčí fakt, že již v půl desáté večer nebylo přítomným hostům co podávat. V roce 1951 byly králičí hody pro velký úspěch zopakovány a pro zpestření uspořádali chovatelé navíc bohatou tombolu. V tomto roce byl změněn název na Svaz chovatelů drobného zvířectva. Také byl založen kozařský odbor, v které bylo zapsáno 25ks koz. Chovatelé koz však nevyvíjeli žádnou činnost a proto byl tento odbor v roce 1960 zrušen.

V následujícím roce 1952 bylo pro velký nedostatek krmiva zakoupeno pro členy 80q sena. Členové organizace také provedli sběr železného šrotu a sbírku u občanů pro Koreu. Zároveň jsou prováděny brigády pro město. V jubilejním roce 1953 zastupuje nemocného předsedu (A. Vosála) Otto Krejbich. Toto 30ti leté výročí nebylo žádným způsobem zdokumentováno – z tohoto roku není žádný písemný záznam.

Předsedou v roce 1954 byl zvolen Kuna Lad. a pokladníkem Fibiger Karel – organizace disponuje finančními prostředky v celkové výši 1.957,30Kčs. Bohužel se ani tento rok aktivita členů nijak neprojevovala. Ani v chovu, ani ve společenských akcích. V dalších letech 1955 a 1956 je předsedou Fibiger Karel a jednatelem Kuna Ladislav. Pouze malá část chovatelů vystavuje své odchovy. František Pecha je předsedou odborné okresní komise chovatelů králíků, přičemž okresní výbor v tuto dobu sídlí v Mnichově Hradišti. Následují léta 1957 až 1959, kde výbor pracuje ve stejném složení jako v min. letech. Pouze jednatelem je zvolen nový člen př. Hrnčíř Václav. Chovných čistokrevných zvířat je přihlášeno celkem 50ks. Jsou to králíci plemen Ma, Vb, Sž, F stříbřitý, zakrslý bílý a Čv. V roce 1959 bylo dodáno ve dvou dávkách 43ks králíků do školní družiny. V roce 1960 a 1961 má organizace celkem 50 členů, z toho 11 členů jsou chovatelé poštovních holubů. Celkem bylo odpracováno 456 brigádnických hodin a po zrušení okresu Mn. Hradiště je bakovská organizace začleněna do okresu Ml. Boleslav. V roce 1961 bylo členskou schůzí odhlasováno konání místní výstavy v prostranství na zastávce. Na tuto výstavu bylo přihlášeno 232 králíků, 20 klecí holubů a 6 voliér drůbeže. K nelibosti chovatelů však došlo k výskytu myxomatózy a Dr. Domorád přinesl bohužel 2 dny před výstavou zákaz jejího konání. Neuskutečněním výstavy vznikla naší organizaci škoda ve výši 1.500,-Kčs.

V tomto roce také vstupují v platnost nové stanovy a chovatelé jsou tímto začleněni jako organizace v N.F.

Pro léta 1962-1964 byl zvolen předsedou Vojtěch Kotyza a pokladníkem Aug. Kameník. Činnost organizace se postupně zlepšuje, členové se dokonce účastní se svým alegorickým vozem oslav 1.máje – svátku práce. Členové také chodili na brigády na řepu a na další akce, celkem tak odpracovali 2.238 hodin.

Rovněž uspořádali výstavu při bakovském posvícení v zahradě restaurace u Černých. Zisk z této výstavy činil 1.900,-Kčs. Organizace rovněž v roce 1962 uspořádala zájezd do Brna a zakoupila traktor na obělávání pozemků. V následujícím jubilejním roce 1963 se dožívá zakládající člen A. Vosála 80ti let. Na počest 40 výročí byla uspořádána slavnostní schůze, kde byli zakládající členové odměněny dary a př. Vosála obdržel dar od OV Ml. Boleslav. Také byla k jubileu uspořádána výstava a králičí hody, na kterých bylo zkonzumováno 20,5kg čistého masa. V tuto dobu již měla organizace stanovena NF své úkoly. Tyto úkoly se dařilo překračovat a členové se zapojují do různých akcí. V roce 1964 je předseda Kotyza nemocen a žádá o uvolnění z funkce. Po dobu 3. měsíců jej zastupuje př. Braniš Ant. Někteří členové v tomto roce přechází do organizace v Malé Bělé. Pro uskladnění nářadí a dalších věcí přiděluje MNV v Bakově naší organizaci stodolu a přilehlé kůlny. Výstava nemohla být uskutečněna, protože organizace z Mn. Hradiště nám nezapůjčila výstavní klece a další výstavní fundus. V dalším roce 1965 je předsedou stále př. Braniš. Výstava byla uspořádána u restaurace Na Zastávce na počest 20 výročí konce 2 sv. války. Zisk z této výstavy činil 4.131,75Kčs. Pravidelně jsou konány výborové i členské schůze. V roce 1966 přebírá post předsedy znovu Vojtěch Kotyza, který ale v závěru roku umírá a vedení se ujímá místopředseda Resl Antonín. Předepsané dodávky jsou plněny, v drůbežářském odboru, který velmi dobře pracuje je 18 členů a chovají celkem 173ks chovné drůbeže. Rok 1966 byl ale velkou pohromou pro chovatele králíků, kdy na myxomatózu pošlo 810 zvířat. V roce 1967 a 1968 byl zvolen novým předsedou Jaroslav Bis. V průběhu roku byla navázána družba s chovatelskou organizací v Dittrsdorfu v NDR, kam byl později uspořádán zájezd. Chovatelé také zorganizovali hromadné očkování králíků proti myxomatoze a uspořádali výstavu za sokolovnou na hokejovém hřišti. Součástí výstavy byla bohatá tombola, kterou zajistili př. Mlynka, Bartoš a Moc. V roce 1968 bylo opět zajištěno očkování králíků a uspořádána propagační výstava. Chovatelé z NDR tento rok navštívili nás. Následující léta 1969 a 1970 vykonával funkci předsedy Josef Turek, výstava byla uspořádána opět Na Zastávce. V roce 1970 ale výstava pro opětovný výskyt myxomatózy uskutečněna nebyla. Dva další roky 1971 a 1972 byl předsedou Václav Lasík. Výstava byla uskutečněna v roce 1971 a v roce 1972 byl uspořádán společný ples se zahrádkáři. V roce 1972 také chovatelé připravovali oslavy k 50-ému výročí založení organizace. Přípravou byli pověřeni př. Bartoš, př. Bis, př. Pajkrt a př. Legner.

V těchto letech se také výrazněji projevuje politický vliv i v naší dobrovolné zájmové organizaci. V jubilejním roce 1973 byl předsedou Josef Moc, výbor připravoval májové oslavy a oslavy založení organizace. Slavnostní členská schůze, které se zůčastnili také zástupci MěNV, NF, OV ČSCH a přátelé z NDR byla konána u Černých. Při zahájení přednesl př. Bartoš politický úvodník a zprávu výboru o 50ti letém trvání organizace. Po ukončení schůze pak proběhla taneční zábava. Také výstava drobného zvířectva byla v tomto roce uspořádána a tentokrát to bylo v prostoru za kinem. V období 1974-1975 byl předsedou Fr. Pecha a místopředsedou Fr. Bartoš. Opět byli obnoveny králičí hody v restauraci u Černých. Vstupné na hody bylo dobrovolné. Součástí byla i bohatá tombola, kterou společně zajišťovali př. Bartoš a př. Pecha. V kuchyni se měli co otáčet př. Tulach, př. Legner ml., př. Samešová a př. Hyková. Ostatní členové výboru rovněž přiložili ruku k dílu a Dr. Domorád provedl přednášku o nemocech zvířat. Výstava v roce 1975 byla uspořádána 9 a 10 května, neboť na tento datum připadly oslavy 30. výročí osvobození sovětskou armádou. Na těchto skutečnostech si tehdejší režim jaksi zakládal, ale možná to mělo něco do sebe.

I v roce 1976 jsou pořádány králičí hody s večírkem a s živou hudbou ČSD. Tentokrát byly hody uspořádány na Rychtě v Trenčíně a čistý zisk do pokladny činil 2.881,-Kčs. Výstava proběhla v tradičním termínu o bakovském posvícení. Návštěvnost výstavy byla vskutku výborná, neboť tuto akci zhlédlo na 800 návštěvníků, a do pokladny tak mohlo být připsáno celkem 7.653,-Kčs. Byl uspořádán zájezd do Brna na celostátní výstavu zvířectva. Z důvodu velkého sucha byla sklizeň obilí žalostná, sklizeno bylo pouze 18q.

V této době se členové naší organizace zapojují do různých akcí, kde ve formě brigádnických hodin pracují na stavbách nebo pomáhájí při jiných činnostech. Králičí hody jsou uspořádány také 12.3.1977, hlavním oganizátorem je tentokrát Fr. Bartoš. Organizace v tomto roce sklidila 11q pšenice a 43q ječmene. Rovněž bylo odhlasováno zhotovení 10 klecí pro králíky a to svépomocí. V dalším roce 1978 proběhla výroční členská schůze na Rychtě v Trenčíně a byla uspořádána okresní výstava k 55. výročí založení organizace. Bylo provedeno hromadné očkování králíků proti myxomatoze a byl znovu uspořádán zájezd do Brna na celostátní výstavu. Sklizeň obilí byla oproti jiným rokům výborná, sklidilo se 63q ječmene a 27q pšenice. Zato se senem to tento rok bylo velmi špatné, neboť louku zaplavila voda z Jizery. Rok 1979 se nesl ve stejném duchu jako roky předchozí, výstava byla o bakovském posvícení za kinem, kde bylo vystaveno 230 králíků, 5 voliér drůbeže, 5 voliér holubů a57 holubů jednotlivě. I tato výstava byla velmi úspěšná a čistý zisk, který byl vložen do pokladny dělal 5.100,-Kč, zvířat bylo prodáno za 7.683,-Kčs. 17.11.1979 byly pořádány králičí hody opět na Rychtě v Trenčíně. Akvaristům byl dán příspěvek 500,-Kčs na činnost. V roce 1980 byl opraven traktor, kdy bylo potřeba vyměnit motor. Tento byl dovezen př. Čubanem z Hradce Králové a celkové náklady na opravu byly 4.000,- Kčs. Také byla uskutečněna návštěva do NDR – Kamenze, odkud přišla pozvánka. S touto německou chovatelskou organizací byla v dřívějších letech návázana družba, kterou zprostředkoval př. Legner. 15.února 1981 proběhla výroční členská schůze v Hotelu Jednota. Výstava byla tentokrát pořádána znovu u kina a nesla název Okresní pojizerská výstava. V zasedačce byla připravena také expozice exotického ptactva a dále bylo vystaveno 420 králíků, 80 holubů a 120ks drůbeže.

Výstavu navštívilo více než 1000 spokojených návštěvníků. V roce 1982 je předsedou stále Fr. Pecha, který tuto funkci vykonává již od roku 1974. Pojizerská výstava byla uspořádána v červenci opět na prostranství za kinem a okrasné ptactvo bylo umístěno v Domě mládeže. Zisk z výstavy činil 3.878,-Kčs. Jelikož na následující rok vycházelo 60ti leté výročí od založení spolku, byli navrženi zasloužilí a aktivní členové na vyznamenání za zásluhy o chovatelství. Byli to Fr. Pecha II. Stupeň a přátelé Lasík, Mlýnka, Bartoš, Legner, Volák, Horák a Sokol.

V jubilejním roce 1983 v předsednické funkci pokračuje Fr. Pecha. Výroční členská schůze proběhla 12. března a slavnostní schůze potom 21.5.1983 na Rychtě v Trenčíně. Zůčastněním bylo předneseno učinkování organizace za uplynutých 60 let. Výstava proběhla následně 4.7. o bakovské pouti. Následující rok 1984 byl zvolen novým předsedou Karel Bartoš, místopř. Fr. Pecha a jednatelem Stejskal Luboš. Předešlý jednatel př. Hrnčíř Václav odstoupil z funkce a byl za vykonanou práci (funkci zastával 28 roků) jmenován čestným členem výboru naší ZO. Pokladníkem zůstává Fr. Bartoš. Výstava se opět konala při příležitosti bakovnské pouti a tuto výstavu navštívilo 750 platících občanů. Opět byl uspořádán zájezd do Brna na celostátní výstavu. V roce 1985 byla konána výroční členská schůze v Besedě, zůčastnilo se jí 47 členů a 6 jich bylo omluveno, z okresního výboru se schůze zůčasnil př. Palounek a poděkoval za výrazný podíl ve výkupu králíků. Později ještě předal př. Hrnčířovi zlatý odznak za práci pro chovatelství. Další rok 1986 byla výroční schůze opět v Besedě a výstava se konala o bakovském posvícení . ZO v Malé Bělé byla v tomto roce zrušena a zůstavší členové přešli do naší organizace. Byl odsouhlasen prodej traktoru Zetor 25 a ponechán byl pouze traktor Svoboda 15. Při žních bylo sklizeno 948kg ječmene a 552kg pšenice. Rovněž byla odprodána mlátička, ale naproti tomu byl zakoupen vyorávač brambor, pérák a sečka na obilí. Na státním statku farma Studénka byly organizovány brigády na sběr slámy a dosběr cukrové řepy. I v tomto roce byl uspořádán zájezd do Brna na celostátní výstavu drobného zvířectva. V roce 1987 byl uspořádán ples chovatelů, který navrhl př. Mlýnka. Ples byl uspořádán na Rychtě v Trenčíně a byl zajištěn na velmi solidní úrovni. Výstava v tomto roce proběhla na Zastávce v termínu bakovského posvícení, návštěvnost udělala našim členům opět velikou radost. 1000 platících návštěvníků a na 2000 dětí hovoří za vše. Při výstavě byla zajištěna také bohatá tombola a městskými orgány byla velice kladně hodnocena.

Tento soupis historie je volně přepsaným textem zprávy, kterou zpracovali přátelé Hrnčíř Václav, Bartoš František a Pecha František v květnu 1988. V roce 1988 slavila naše ZO výročí 65 let od svého založení. V následujícím roce 1989 došlo ke změně v politickém systému a postupně tím také došlo k velkým změnám v chovatelských organizacích a v chovatelství vůbec.

Pokusím se v dohledné době doplnit alespoň zkráceně historii naší ZO od roku 1989 do dnešní doby.


V Bakově nad Jizerou 26.3.2015

Petr Cach

Předseda ZO




Zajímavé historky vyprávěné zakládajícími členy spolku


Přítel Vosála ještě za svého života popisoval zážitky, které se jim přihodili během pořádání různých akcí.


V červnu 1924 pořádali bakovští chovatelé koncert na zahradě hostince v Podhrádí. Slavnostní průvod byl vypraven z Bakova nad Jizerou.

CITACE - „ Odpoledne před spolkovou místností v hostinci p.Kučery vyhrávala již půl hodiny hudba, ale stále žádní účastníci. Stále jsme čekali, ale konečně jsme museli chtěj nechtěj vyrazit a tak nás za hudbou rázovala řada tří členů. Ani Kotek s námi nešel. Ten táhl přes železné mosty kufr čestných cen, protože na programu bylo také koulení o ceny. Ty koupil levně ve sklárně v Novém Boru. Nám se za hudbou moc radostně nešlapalo. Já měl plnou hlavu starostí co na tom koncertě proděláme, ale ku podivu. Za chvíli byla zahrada hostince plná a i všechny hostinské místnosti. Kotek udal všechny své ceny a my jsme pak nesli hezkých pár stovek domů do spolkové pokladny“.


Výstava v Dobrovici 1926

CITACE „Tentokrát to byla výstava v Dobrovici a ta byla velmi lákavá, z důvodu, že v podmínkách bylo, že za určitý počet prvních cen se dostane pravý zlatý dukát. Já měl v součastnosti krásné exempláře rusáků. Těšil jsem se, že za ty jistě bude dukát. Kotek si vypůjčil potah, naložili bedýnky s králíky a brzo ráno vypravili jsme se do Dobrovice. Jeli jsme přes Kosmonosy, dále úvozem na Boží Vodu a přes kopec na Dobrovici. Kotek kočíroval. Na cestě k Boží vodě zpozoroval jsem, že jsme u kola ztratili zákolníček i s vložkou. Tak tak , že nám kolo nevypadlo. Zastavili jsme a Kotek se rozběhl zpátky hledat ztracené věci. Asi za půl hodiny se Kotek vrátil, vložku našel, ale místo zákolníčku jsme museli uříznout kolík. Při té manipulaci si Kotek zamazal pořádně ruce od kolomaze. Museli jsme pospíchat a tak se nasedlo a ujížděli dál. V Dobrovici jsme hned museli králíky vyndávat. Já mu bedýnky z vozu podával a Kotek je otvíral a králíky dával na svá místa v klecích. Ale běda, při tom spěchu se zapomělo na zamazané ruce Kotka a tak moji rusáci bílí jako andílkové měli na hřbetě znát Kotkovu ruku. Ať jsme ty čmouhy prali mýdlem, nebo benzínem, bylo to čím dál horší a tak můj sen o zlatém dukátu se rozplynul“.